Minulost. Přítomnost. Budoucnost. Dobrý příběh vypráví kus historie, kousek minulosti. Dobrý příběh ovlivní naše teď i to, co bude. Silný příběh zanechává stopu. Je nositelem hodnot a pomáhá pochopit svět kolem nás. Dává jednoduché, srozumitelné kontury i těm nejkomplexnějším problémům – a tím přispívá k jejich řešení.
Slavíme 5 let podpory projektů, které mění svět k lepšímu. K tomuto výročí si dáváme dárek – první ročník konference na téma storytelling s titulem Hi! Story. Chceme propojovat naše partnery, spřízněné kreativce a všechny, kdo věří v sílu vyprávění.
Budeme rádi, když se k nám připojíte, přijmete naše pozvání a stanete se součástí této první kapitoly.
– Přednáška: Síla příběhu mezinárodním pohledem
– Panelové diskuse: Jak předávat složitá témata a Storytelling formou videa pro různé platformy
– Workshopy: Práce s informacemi, textem i obrazem
– Networking
Dnem provedou moderátorky podcastu Sirény Linda Bartošová, Aneta Martínková a Hana Řičicová.
Kompletní program připravujeme.
Registrace je nyní uzavřena. Děkujeme všem, kdo potvrdili účast. Včas vás budeme kontaktovat s podrobnostmi. Na viděnou v říjnu!
Martin Richter / Aignos
Z nápadu k výstupu – kreativní proces s AI v praxi (16:00 — 16:50)
Studovna
S Martinem Richterem si ukážeme si, jak nástroje jako ChatGPT, Claude nebo Gemini mohou usnadnit a obohati kreativní proces – od nápadu až po finální výstup. Naučíte se základní principy práce s AI,efektivní zadávání promptů i konkrétní příklady využití při tvorbě a úpravě textového i vizuálního obsahu.
Tvůrčí laboratoř – pokročilé techniky a etika AI (17:00-17:50)
Studovna
Workshop určený pro ty, kteří už s generativní AI pracují a chtějí posunout svou praxi dál. S Martinem Richterem se zaměříme na tvorbu komplexnějších workflow, práci s více nástroji najednou, kombinování textových a vizuálních výstupů nebo tvorbu interaktivních scénářů a simulací. Nebudou chybět ani etické otázky a limity technologií se závěrečnou diskusí o budoucnosti kreativní práce s AI.
Jako zakládající člen spolku Aignos se Martin Richter od roku 2021 aktivně věnuje rozšiřování povědomí o umělé inteligenci prostřednictvím vzdělávacích a popularizačních aktivit. V rámci svého doktorského studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy se zabývá dopady umělé inteligence na společnost. Zároveň je na Univerzitě Karlově garantem a vyučujícím předmětu AI v komunikaci.
Jak komunikovat složitý příběh?
Jolanta Trojak
Studio
Co dělá příběh složitým? Je to jeho téma, způsob vyprávění nebo náročnost jazyka?
Jak do něj vnést lehkost a nadhled? A jak se v hloubkách neutopit? Jolanta Trojak s vámi bude sdílet svoji zkušenost z práce na mnohovrstevnatém románu, který se dotýká spirituality, umění, mystiky nebo ženské emancipace a představí svoje postupy, jak zpracovat témata, která nejsou mainstreamová, a přesto zaujmout čtenáře a vtáhnout jej do děje.
Jolanta Trojak Kurátorka, publicistka a spisovatelka. Zakladatelka Galerie Laboratorio a projektu House Oskar. Věnuje se umění, designu i psaní, její práce propojuje kulturu, společnost a osobní příběhy. Vydala román Svatava, stojí za tradicí galerijních večerů v Praze 7 Máme otevřeno.
Jak se rodí zpráva – od první informace k mediální dominanci
Martina Vašíčková a Jakub Dospiva / ČTK
Auditorium I
Od nočních služeb v prázdném redakčním sále po tisková střediska mezinárodních summitů přeplněná novináři. Od vyprahlé irácké pouště a afghánských hor po síně Kremlu přezdobené zlatem a moderní zasedačky evropských institucí. Za skoro třicet let práce pro českou veřejnoprávní agenturu ČTK se životní cesta jejího zpravodaje Jakuba Dospivy stala příběhem. Jak se za tu dobu změnila žurnalistika? Je dnes důležitější rychlost, nebo ověřování informací? Jak se z jedné stručné informace postupně stává aktualita, která dominuje zpravodajství v médiích? A co dnes zprávu prodává a co ji může „zabít“? Pohled do zákulisí zpravodajství nabídnou Jakub Dospiva a jeho kolegyně a životní partnerka Martina Vašíčková, ředitelka Akademie ČTK a bývalá mluvčí a zpravodajka ČTK.
Martina Vašíčková Od roku 2001 pracuje v České tiskové kanceláři, nejprve jako redaktorka v domácí, od roku 2004 v zahraniční redakci. Působila jako zpravodajka ČTK v Rusku a zemích bývalého sovětského bloku (2004–2008), poté žila v Bruselu, kde založila a vedla výtvarný ateliér a lektorovala. Pět let byla mluvčí ČTK a dnes se věnuje především vzdělávání, vede Akademii ČTK.
Jakub Dospiva Od roku 1997 pracuje v České tiskové kanceláři, kde se postupně specializoval na domácí politiku, diplomacii, vládu a armádu. V letech 2004–2008 působil na moskevské pobočce ČTK, odkud informoval o dění v Rusku i v dalších zemích regionu. Po návratu do Prahy se opět věnoval politickému a zahraničně politickému zpravodajství se zaměřením na EU, NATO, diplomacii a bezpečnostní otázky. Pokrýval řadu významných mezinárodních událostí, včetně summitů EU a NATO či bilaterálních jednání na nejvyšší úrovni. V letech 2013–2019 byl zahraničním zpravodajem ČTK v Bruselu, po návratu se stal řídícím editorem zahraniční redakce ČTK.
Obraz, který mluví – dokumentární fotografie jako most mezi světy
Lab
Fotografie má jedinečnou schopnost zachytit a předat silné příběhy. Každý snímek v sobě nese mnoho vrstev – nejen to, co vidíme na první pohled, ale i kontext, emoce a širší společenské souvislosti, které fotograf musí citlivě vnímat. Základem autentického fotografického vyprávění je navázání skutečného vztahu s fotografovanými osobami. Práce v těchto situacích vyžaduje především důvěru a vzájemný respekt, ale také trpělivost a pokoru vůči lidem, jejichž příběhy dokumentujeme. Teprve když se podaří vytvořit atmosféru bezpečí a pochopení, může fotografie zachytit pravdivé emoce a autentické okamžiky. Umění storytellingu ve fotografii tak spočívá nejen v technické dovednosti vybrat správný moment a kompozici, ale především v lidském přístupu a etické odpovědnosti. Dokumentární fotografie se stává mostem mezi různými světy a důležitým nástrojem společenské reflexe a změny.
Alžběta Jungrová
Renomovaná fotografka známá silnými dokumentárními snímky a schopností vyprávět vizuální příběhy s hlubokým lidským rozměrem. Specializuje se na etický a citlivý přístup k obrazovému storytellingu. Základem její práce je navázání skutečného vztahu s fotografovanými osobami, důvěra, respekt, trpělivost a pokora.
Registrovaní účastníci budou před workshopem osloveni s prosbou o zaslání snímku k rozboru.
Aktuální trendy mediální komunikace
Pavla Umlaufová
Auditorium II
Mediální trh v Česku se rychle proměňuje – relevantních titulů ubývá, digitální platformy mění způsob konzumace zpráv a novináři jsou denně zahlceni desítkami podnětů. Jak v takovém prostředí zaujmout a dostat svou zprávu do médií?
Na školení si s Nikolou Lorinczovou a Pavlou Umlaufovou krok za krokem projdeme klíčové principy úspěšné mediální komunikace. Ukážeme si, jak přemýšlet jako novinář, co funguje v dnešním PR a jak pracovat efektivně, chytře a v souladu s aktuálními trendy. Čekají vás praktické tipy, konkrétní příklady z české praxe a prostor pro vlastní dotazy i sdílení zkušeností.
Pavla Umlaufová
Spolumajitelka komunikační agentury PIARISTI. Za 11 let existence agentura odkomunikovala přes 150 projektů, které rezonovaly v médiích, online prostoru, na sociálních sítích i přes spolupráce s influencery. Podílela se na kampaních pro film Vlny, hotel Fairmont Golden Prague, veletrh Svět knihy či spolek Díky, že můžem. Know-how sdílí i prostřednictvím podcastu PÍÁRKO, který tvoří s Nikolou Lörinczovou.
Kateřina Rusinová / 1. LF UK a VFN
Komunikační umění nejen v paliativní medicíně – případová studie naživo
Sál DOX+
Docentka Kateřina Rusinová, lékařka, pedagožka a přední odbornice na paliativní medicínu i komunikaci náročných témat, povede výjimečný workshop založený na živé případové studii. V reálném rozhovoru předvede, jak vést citlivou konverzaci – jak sdělovat vývoj závažné diagnózy, nabídnout možnosti péče a zároveň vnímat emoce i potřeby pacienta a jeho blízkých a citlivě na ně reagovat. Workshop využije autentické příklady z klinické praxe a otevře detailní pohled na klíčové momenty rozhovoru mezi lékařem a pacientem. Pozornost bude věnována i tomu, jak stres a emoční aktivace ovlivňují vnímání a porozumění v komunikaci – z pohledu patofyziologie i praktických důsledků. Účastníci se tak seznámí nejen s komunikačními strategiemi, ale i s možnostmi, jak vytvářet prostor pro klidnější a věcnější rozhovor v podmínkách napětí a nejistoty. Stojíme před naléhavou otázkou: co vlastně od současné medicíny očekáváme – zejména v pokročilých fázích nemoci? Medicína neustále posunuje hranice možného, ale zároveň často míjí zásadní očekávání pacientů – potřebu porozumění, bezpečí a respektu k jejich zranitelnosti. I proto se musí znovu ptát, co pacientům nabízí – nejen z hlediska špičkových technologií, ale i z hlediska lidské blízkosti, důstojnosti a přiměřenosti péče.
Cílem setkání je pokusit se společně zachytit esenci jednoho z nejdůležitějších
aspektů paliativní medicíny. Přes všechny pokroky a rostoucí povědomí zůstává její plné, srozumitelné a důstojné vyjádření stále výzvou.
Kateřina Rusinová je přední odbornicí na paliativní medicínu a přednostkou Klinikypaliativní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Původně se věnovala anesteziologii a intenzivní medicíně, později se po mezinárodních zkušenostech ve Francii a USA zaměřila právě na paliativní péči. V roce 2021 spoluzaložila první akademické pracoviště paliativní medicíny v České republice a podílela se na významných mezinárodních výzkumných projektech. Je bývalou editorkou časopisu Intensive Care Medicine a zakladatelkou odborného časopisu Paliativní medicína. Nejen díky své herecké průpravě vnáší do medicíny hluboký důraz na empatii a prosazuje péči založenou na hodnotách pacientů. V roce 2024 získala se svým týmem cenu rektorky Univerzity Karlovy za vynikající počin ve vzdělávací činnosti.
Jak o těžkých tématech vyprávět tak, aby rezonovala a mohla něco skutečně změnit? Novinářka, lékařka, kreativec a nakladatel hledají společný jazyk příběhu napříč profesními světy.
Nora Fridrichová
Novinářka, filantropka. Vysílá svůj online podcast o kontroverzních tématech se silnými lidmi. Založila a vede organizaci Šatník Praha pro samoživitele. Studovala žurnalistiku na Univerzitě Karlově a Human Rights na University of London. Jejím životním mottem je „only dead fish go with the flow, tedy „po proudu pluje jen mrtvá ryba“, nebo také „if life gives you lemons make lemonade“ – „když ti život dává citrony, udělej limonádu“.
Joachim Dvořák
Před více než třiceti lety založil nakladatelství Labyrint, v jehož rámci se věnuje beletrii, knihám o umění a komiksu. Pod značkou Raketa vede dětské nakladatelství a vydává stejnojmenný časopis pro děti. Pracuje také jako senior editor magazínu Magnus a uvádí rozhovory na Českém rozhlase v pořadu Noční Mikrofórum. Dlouhodobě podporuje neziskové projekty a začínající tvůrce.
Kateřina Rusinová
Je přední odbornicí na paliativní medicínu a přednostkou Kliniky paliativní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Původně se věnovala anesteziologii a intenzivní medicíně, později se po mezinárodních zkušenostech ve Francii a USA zaměřila právě na paliativní péči. V roce 2021 spoluzaložila první akademické pracoviště paliativní medicíny v České republice a podílela se na významných mezinárodních výzkumných projektech. Je bývalou editorkou časopisu Intensive Care Medicine a zakladatelkou odborného časopisu Paliativní medicína. Nejen díky své herecké průpravě vnáší do medicíny hluboký důraz na empatii a prosazuje péči založenou na hodnotách pacientů. V roce 2024 získala se svým týmem cenu rektorky Univerzity Karlovy za vynikající počin ve vzdělávací činnosti.
Martin Přikryl
Kreativec, režisér, muzikant, hudební producent, zároveň vede reklamní agenturu werk.camp. Mezi jeho nejvýraznější počiny na poli reklamy patří kampaně pro Air Bank. Martin Přikryl působí v reklamě od roku 1996, byl kreativním ředitelem agentur MARK/BBDO a Kaspen, mezi roky 2010 a 2016 byl ředitelem agentury JANDL Praha a od roku 2016 vede vlastní agenturu. Ve veřejném prostoru se výrazně projevil v roce 2014, když v reakci na chování prezidenta uspořádal akci Červené karty a od té doby se věnuje i politickému marketingu – byl například členem volebního týmu Petra Pavla.
Pod vedením Lucie Laitlové z DOX se zapojíte do jednoduchého, ale silného formátu inspirovaného metodikou Narrative 4, která staví na naslouchání a vyprávění příběhů druhých. Blíž, než čekáte.
Při příchodu obdržíte klíčenku s číslem stolu a během oběda se setkáte se svou skupinou. Podrobnější instrukce zazní v průběhu programu.
Lucie Laitlová
Projektová manažerka vzdělávání Centra DOX a doktorandka na FF UK v oboru obecné a srovnávací literatury. Koordinátorka vzdělávacích programů metodiky Narrative 4 a programů zaměřených na sociálně-psychologický rozvoj. Vede marketing a sociální sítě vzdělávacích programů DOX a FUK: Festivalu umění, kreativity a vzdělávání.
Jak vytvořit audiovizuální formát, který unese náročná témata a zároveň osloví široké publikum? Týmy tří organizací a jejich kreativní partneři sdílejí své zkušenosti z realizace projektů vzniklých v rámci grantové výzvy Storytelling – na pomezí dokumentu, umění a společenské změny.
Centrum pro komunitní práci střední Čechy
Martina Macurová
Vede organizaci Centrum pro komunitní práci střední Čechy, která dlouhodobě usiluje o rozvoj otevřené, tolerantní a spolupracující společnosti, a nebojí se hledat netradiční formy podpory. Je součástí týmu realizujícího homesharing a poskytujícího podporu neformálně pečujícím rodičům. V rámci dalších aktivit organizace se věnuje strategickému plánování, zapojování občanů do rozhodovacích procesů a rozvoji komunitní práce.
Rozálie Kohoutová / Punk films
Studovala romistiku na Univerzitě Karlově, v roce 2006 byla přijata na Filmovou a televizní fakultu Akademie múzických umění v Praze, obor dokumentární tvorba. Její studentský polodokumentární film Roma Boys, příběh lásky získal řadu studentských cen jak v České republice, tak v zahraničí. Absolvovala dva semestry na pařížské Univerzitě Sorbonne III – Cinéma et audiovisuel. Po studiích se rozhodla zůstat ve Francii, kde se věnovala přípravě dokumentárního filmu v česko-francouzské koprodukci Jenica a Perla, který měl premiéru na festivalu Jeden svět 2015 a byl nominovaný na prestižní Prix Europa. V režijním tandemu s Tomášem Bojarem, v koprodukci HBO, natočila dokumentární film FC Roma o romském fotbalovém klubu, který měl premiéru na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary 2016. Film získal cenu za nejlepší český dokument na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Jihlava 2016 a byl nominovaný na Českého lva. Další společný film Rozálie Kohoutové a Tomáše Bojara Letní hokej měl premiéru na festivalu Vision du Réel a byl uveden na mnoha dalších mezinárodních festivalech. V roce 2025 Česká televize uvedla desetidílný seriál Děcko, který Rozálie režírovala spolu s Radimem Špačkem. Připravuje svůj celovečerní debut Antonie, který vzniká v mezinárodní koprodukci České republiky, Francie a Slovenské republiky a už ve fázi vývoje získal mnoho ocenění (Eurimages Co-production Development Award, Rotterdam Lab Award, workshops: Midpoint Feature Launch, Czech Film Springboard, pitching at Karlovy Vary International Film Festival Industry Days). V roce 2024 nastoupila na doktorandské studium na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze, v centru jejího uměleckého výzkumu je téma prostupující její dosavadní tvorbou – hranice mezi dokumentem a fikcí.
Nadační fond Eduzměna
Lenka Penkalová
Novinářka. Působila v odborném časopise Architekt a poté přes patnáct let pracovala v zahraniční redakci České tiskové kanceláře. V domovské Kutné Hoře organizovala festival psaní, papíru a kaligrafie Dva písaři a věnuje se komunitním projektům. Kromě toho se živí jako copywriterka a korektorka. V Nadačním fondu Eduzměna zodpovídá za PR a vztahy s médii.
Viliam Vala / Filmař, animátor, učitel a transformační NLP kouč
Na Filmové akademii Miroslava Ondříčka v Písku učí zahraniční studenty filmový střih a animaci. Nově, kromě těchto oblastí, učí také scénář, kameru a produkci na mediální střední škole. Vyučuje způsobem, který by si sám jako student přál zažít – jako dobrodružství plné objevování, improvizace a tvořivosti. Miluje změnu – je to jistota, která inspiruje a rozvíjí.
Celovečerní dokumentární film Ta Druhá
Radka Urbancová / KVIFF
Po práci v digitálním marketingu se Radka Urbancová od roku 2012 věnuje výhradně PR a marketingu filmů a filmových akcí. Téměř deset let působila v distribuční společnosti Aerofilms, kde vedla řadu kampaní na české i zahraniční snímky, často se společenským přesahem. Mezi své nejvýznamnější projekty řadí kampaně k filmům V síti, Divoké historky a Červená. Od roku 2015 spolupracuje s karlovarským festivalem, kde se postupně stala šéfkou komunikace, zahrnující jak klasické PR, tak digitální kanály. V současnosti působí na pozici vedoucí oddělení marketingu, komunikace a partnerství pro celou KVIFF Group a příležitostně nadále konzultuje kampaně filmových projektů
Marie-Magdalena Kochová / režisérka
Marie-Magdalena Kochová je česká režisérka působící v Praze. Ve své tvorbě propojuje dokument a hraný film a zajímá se o osobní příběhy, které otevírají širší společenská témata. Z krátkometrážní tvorby má za sebou oceňované filmy Schránky, 3 MWh nebo Věž, které byly uvedeny na desítkách mezinárodních festivalů. Jejím celovečerním debutem je dokument Ta druhá (2024), který měl premiéru na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary a vzbudil velkou pozornost i v zahraničí – z Lipska si odvezl cenu za nejlepší východoevropský dokument a v USA získal prestižní Guggenheim Emerging Artist Award. V Česku film zároveň otevřel důležitou celospolečenskou debatu o postavení sourozenců dětí se zdravotním znevýhodněním.
Pracovní kariéra trvá přibližně 2 000 týdnů. To, jak tento čas naplníme, patří k nejzásadnějším rozhodnutím v životě. Mnoho lidí ho promarní v práci, která je nenaplňuje – vy ale už víte, že vaše práce má smysl.
Historik a autor bestsellerů Rutger Bregman vás proto vyzve, abyste se posunuli ještě dál a zapojili další partnery. Jeho koncept moral ambition – morální ambice – není o titulech, statutu ani výši platu, ale o odhodlání věnovat své schopnosti a energii řešení těch největších výzev naší doby. Ať už jde o boj s klimatickou změnou, prevenci pandemií nebo postavení se mocným průmyslům, morální ambice propojuje kariéru s dopadem, integritou a skutečným smyslem. V této energické a inspirativní přednášce Bregman vybízí, abyste se znovu podívali na to, co pro vás znamená úspěch – a jak váš talent a příběh mohou mít ještě větší sílu měnit svět. S humorem, naléhavostí a jasností nabízí nový rámec pro ty, kdo nechtějí jen pracovat, ale opravdu tvořit změnu.
Rutger Bregman
Rutger Bregman je nizozemský historik a spisovatel, jehož knihy Humankind: Dějiny naděje (2020) a Utopie pro realisty (2017) se staly bestsellery deníků The Sunday Times a The New York Times a byly přeloženy do 46 jazyků. Jeho otec byl pastorem, matka učitelkou dětí se speciálními potřebami. Vystudoval historii na Univerzitě v Utrechtu a na University of California, Los Angeles (UCLA). Původně uvažoval o akademické dráze, nakonec se ale vydal cestou žurnalistiky. Začínal v deníku De Volkskrant a poté deset let psal pro nezávislou novinářskou platformu De Correspondent. V roce 2024 spoluzaložil neziskovou organizaci The School for Moral Ambition, inspirovanou jeho nejnovější knihou Moral Ambition. Ta pomáhá lidem nasměrovat svou kariéru k většímu společenskému dopadu.
Vystoupení proběhne v angličtině s možností simultánního překladu prostřednictvím sluchátek, které si budete moci vyzvednout při příchodu.
Ředitelka nadačního fondu Abakus vystudovala právo a žurnalistiku na Univerzitě Karlově. Po několika letech v advokacii v rámci vlastní kanceláře působila od roku 2010 ve firemním právním týmu společnosti Avast, kde se podílela na založení Nadačního fondu Avast. Téma řešení obtížných společenských výzev a strategické filantropie zaměřené na udržitelnou změnu ji natolik oslovily, že v roce 2017 opustila korporátní sféru a přijala nabídku fond vést. V čele jeho nástupce – Abakusu – se vedle celkového směřování fondu zaměřuje především na oblasti zlepšování systému vzdělávání, podpory dětí se speciálními potřebami a věnuje se také tématu kultivace filantropie a hledání smysluplných (právních) forem její realizace.
Vystudovala obor anglistika a amerikanistika se specializací na britskou literaturu na FF UK v Praze a na téže fakultě studovala také dějiny umění. Jejím hlavním zájmem je vztah mezi literaturou a vizuálním uměním. Je kurátorkou souborných i samostatných výstav, autorkou výstavních publikací a připravuje literární program pro prostor vzducholodi Gulliver, který rozvíjí témata výstavních projektů. Od roku 2019 je uměleckou ředitelkou Centra DOX a dramaturgicky zaštiťuje jeho celkové interdisciplinární zaměření. V roce 2021 pod jejím vedením DOX zařadil do svých vzdělávacích aktivit metodologii mezinárodního projektu Narrative 4 zaměřeného na rozvíjení empatie prostřednictvím sdílení příběhů. Je zakladatelkou mezioborového Festivalu umění, literatury a vzdělávání FALL.
Členka správní rady nadačního fondu Abakus a autorka konceptu grantové výzvy Storytelling. Vystudovala vizuální komunikaci, scenáristiku a režii ve Zlíně a v Kalifornii. Dlouhodobě se věnuje dokumentární tvorbě a hledá způsoby, jak srozumitelně a citlivě vyprávět o složitých tématech – a využívat vyprávění jako nástroj k řešení komplexních problémů. Stála u zrodu Nadačního fondu Avast i Abakusu, jehož vizuální identitu a příběh spoluutvářela. Pohybuje se na průsečíku nadačního, kulturního a byznysového prostředí a propojuje je v projektech s přesahem – od kultivace vztahů mezi sektory po konverzace o podobě veřejného prostoru a o možnostech strategických filantropických investic. V současnosti je mimo jiné členkou poroty urbanisticko-architektonické soutěže RaumScape zaměřené na řešení podoby konce Pařížské třídy, zaštiťuje další ročník grantové výzvy Storytelling a připravuje knihu o bývalém hotelu InterContinental – výkladní skříni českého řemesla a portrétu životního stylu jedné epochy.
Centrum DOX je největší nezávislá instituce zaměřená na současné umění v České
republice, která se díky soukromé iniciativě otevřela veřejnosti v roce 2008. Jeho posláním je vytvářet prostředí pro zkoumání, prezentaci a diskuzi o zásadních společenských tématech, kde vizuální umění, literatura, performing arts a další disciplíny umožňují kritický přístup k tzv. realitě dnešního světa. DOX dlouhodobě usiluje o tvorbu vzdělávacích aktivit, které reagují na aktuální problémy společnosti a pracují se zapojením různých uměleckých přístupů. Rozvoj tvořivosti, empatie, schopnosti reflexe a kritického myšlení jsou pak hlavními cíli strategie vzdělávání Centra DOX realizované v konkrétních programech. Od roku 2021 se DOX zaměřuje, mimo jiné, na linii programů inspirovaných metodikou sdílení příběhů projektu Narrative 4, jehož zakladatelem a propagátorem je přední irský spisovatel Colum McCann. Projekt, který je úspěšně realizován už několik let v Irsku a v USA, vychází z přesvědčení, že sdílením vlastních příběhů dokážeme rozvíjet empatii, posilovat soudržnost mezi různorodými skupinami a kolektivy a přispět tak k větší míře porozumění mezi lidmi obecně. Centrum DOX je od roku 2025 jediným držitelem licence pro metodiku N4 v České republice.
Monika a Jordi tvoří česko-katalánské duo Pinkpill. Společně navrhují ilustrace, animace i celé vizuální světy, které jsou srozumitelné, hravé a krásné zároveň. Jejich styl je rozpoznatelný na první pohled – ať už jde o knihu, značku nebo vizuální identitu. Ve své práci přirozeně propojují funkční design s výtvarným citem a osobitým autorským přístupem. S Abakusem spolupracují dlouhodobě – stojí za jeho vizuální identitou, pečují o všechny grafické výstupy. Právě pod jejich rukama vznikla grafika konference Hi! Story i úvodní animovaný příběh Abakusu, který vás vtáhne do dění hned na začátku dne.
Linda Bartošová
Vydala knihu rozhovorů s ženami v českých médiích Novinářky. V březnu 2025 jí vyšla druhá kniha rozhovorů o duševním zdraví Jako by mě opustila všechna síla. Pro ČRo Radio Wave vytvořila dvě dokumentární podcastové série Krása a Slast. Linda vystudovala žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, aktuálně studuje Genderová studia na FHS UK. V letech 2013—2022 pracovala v České televizi. Začínala v zahraniční redakci, od roku 2020 moderovala i Interview ČT24 a hlavní zpravodajské pořady. Pracovala také v Aktuálně.cz. Od konce roku 2023 je na volné noze, moderuje besedy, festivaly a akce, tvoří autorské projekty a píše články.
Aneta Martínková
je publicistka a podcasterka. Byla součástí redakce Radia Wave, hudebního magazínu Full Moon nebo redakce sociálních sítí zpravodajství České televize. Vystudovala Studia nových médií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Ve své tvorbě se věnuje především hudební publicistice a sociálním tématům jako je gender nebo nerovnosti. V roce 2021 získala cenu Jany Apačky Grygarové pro mladé hudební publicisty.
Hana Řičicová
je kulturní novinářka a moderátorka na volné noze, dříve pracovala v Českém rozhlase Radiu Wave a vedla Podcast týdeníku Respekt. Ráda poslouchá hudbu a podcasty, ze všeho nejradši si ale čte současnou českou prózu nebo leží u seriálů. Jako doktorandka na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK se věnuje vykořisťování a prekarizaci českého novinářstva. Je spoluzakladatelkou spolku Ženy v médiích a působí v iniciativě Nadšením nájem nezaplatíš, která se zasazuje o zviditelnění pracovních podmínek kulturních publicistů a publicistek a jejich sdružování.
Společně tvoří videopodcast Sirény, který spustily na začátku roku 2025.
Náš web používá cookies nezbytné pro jeho provoz a analytické cookies pro přehled o počtu návštěv stránky. Nezbytné budou použity automaticky. Analytické můžete povolit níže. Více informací najdete v sekci Ochrana osobních údajů
Required for the website to function. Cannot be disabled.
Help us understand how visitors interact with the website.
Used to deliver relevant advertisements and track campaigns.
Remember your settings and preferences for a better experience.